AUTÁ ŠKODA

 

Škoda Octavia 

 

Slavnostní premiéra druhé generace úspěšného modelu Octavia se konala v březnu 2004 na autosalonu v Ženevě. Od té doby nesou vozy první generace název
Octavia Tour a vyrábí se od roku 1996 nepřetržitě dodnes. Nástupce zachoval všechny ověřené přednosti, zejména elegantní design, vysokou kvalitu zpracování
a vynikající jízdní vlastnosti.
Přestože se model Octavia nacházel na pomezí nižší střední a střední třídy,
do výbavy přibyly i prvky dosud používané ve vozech vyšších tříd – např. dvouzónová klimatizace, přívod vzduchu k zadním sedadlům, aktivní opěrky hlavy integrované
do předních sedadel nebo systém kontroly tlaku v pneumatikách (TPM). Samozřejmostí se stávají čtyři airbagy nebo ABS a brzdový asistent.

 

 

 

 

Škoda Octavia Combi byla veřejnosti představena na mezinárodním autosalonu
v Paříži v září 2004. Hlavním lákadlem byl nejen nový design exteriéru a interiéru,
ale i moderní technologie, vyšší míra komfortu a větší vnitřní prostor (zavazadlový prostor narostl oproti první generaci o 32 litrů).
Díky novým technologiím se zvýšila pasivní bezpečnost a zároveň se zlepšily i jízdní
a aerodynamické vlastnosti vozu. V interiéru je patrná promyšlená ergonomie, prvotřídní materiály a precizní zpracování. Stejně jako karosářská verze liftback byla Octavia Combi nabízena ve výbavových verzích Classic, Ambiente, Elegance,
Laurin & Klement a RS, ke kterým navíc přibylo provedení 4x4 a Scout.

 

 

 

 

Vlajková loď značky Škoda se představila na podzimním autosalonu ve Frankfurtu v roce 2001 a její premiéra vyvolala spontánní potlesk. Návrat k historickému názvu Superb napovídal mnohé, Škoda mířila do vyšší třídy. Tato luxusní limuzína rozvinula tradiční vlastnosti modelů Škoda – zajímavý design, kvalitu výroby, ergonomii a bezpečnost – a přidala řadu chytrých technologií a komfortních prvků výbavy. 
Kromě impozantního vnitřního prostoru se Škoda Superb mohla pochlubit řadou nápaditých a užitečných detailů, mezi které patří např. sedadlo spolujezdce se sklopnou opěrou pro nohy cestujícího vzadu nebo deštník v integrované schránce zadních dveří.

 

 Škoda Fabia

 

Modelovou nabídku značky Škoda v roce 1999 rozšířila Škoda Fabia. Oficiálně se představila 14. září 1999 na 58. autosalonu ve Frankfurtu a hned od počátku bylo jasné, že si získá sympatie atraktivním designem. Díky dostatečnému vnitřnímu prostoru, vysoké úrovni aktivní i pasivní bezpečnosti a poměrem ceny k užitné hodnotě Škoda Fabia dokázala, že patří ve své třídě k tomu nejlepšímu.
Od roku 2004 se vozy Škoda Fabia vyráběly s mnoha významnými inovacemi. Zvnějšku byl zejména patrný nový přední nárazník nebo design zadních sdružených světel. Upravena byla struktura výbavových verzí (výbava Comfort byla nahrazena Ambiente) a zcela byla přepracována nabídka interiérů, která od roku 2004 zahrnovala nová barevná provedení.

 

 

 Škoda Fabia Combi

 

Škoda Fabia Combi se poprvé představila na autosalonu v Paříži v roce 2000. Její hlavní předností byl stejně jako u verze hatchback osobitý design a vysoká bezpečnost.  Fabia Combi však přidala ještě velkorysý zavazadlový prostor, který při sklopených zadních sedadlech nabízel neuvěřitelných 1225 l.
Kromě toho, že Fabia Combi patřila ve své třídě mezi vozy s největším vnitřním prostorem, nabízela i tři různé výbavové verze, které bylo možné kombinovat s prvky z bohaté nabídky mimořádných výbav. Každý zákazník si tak mohl pořídit auto přesně podle svých představ.

 

 

Na ženevském autosalonu se v únoru 2001 představila třetí karosářská verze vozu Škoda Fabia - sedan se zavazadlovým prostorem o objemu 438 l. Modelová řada Fabia se tak jako jediná ve své třídě mohla pochlubit širokou nabídkou tří karosářských verzí. Vedle čtyřdveřového sedanu s klasickým tříprostorovým uspořádáním se vyráběl pětidveřový hatchback a prostorné Combi.
Škoda Fabia Sedan nabízela atraktivní design, který jí dodával elegantní charakter limuzíny, a komfort ve všech ohledech. Řadu prvků měla společných s ostatními karosářskými verzemi - například motory s převodovkami stejně jako podvozek a větší část interiéru byly prakticky shodné.

 

 

Fabia RS byla odvozena z verze hatchback a svou světovou premiéru měla v březnu 2003 na autosalonu v Ženevě. O tom, že se jedná o sportovní vůz, jednoznačně vypovídal již design vozu. Například přední nárazník s integrovaným spoilerem je vysunut dopředu a tvarován ve stylu vozů WRC. Pozadu nezůstal ani interiér Fabie RS se sportovními sedadly s typickým bočním vedením a dalšími prvky sportovní výbavy.
Fabia RS měla pod kapotou výkonný dieselový motor o objemu 1,9 l s revoluční technologií vstřikování čerpadlo-tryska. V kombinaci se 6stupňovou převodovkou byl zajištěn nejen výkonný pohon, ale i vyšší hospodárnost provozu.

 

Škoda Fabia Praktik

Od roku 2002 automobilka Škoda nabízela i užitkovou verzi vozu na bázi Fabie Combi. Plynule tak navázala na výrobu lehkých užitkových automobilů Škoda Pickup. Škoda Fabia Praktik je charakterizována dobře řešeným nákladovým prostorem s ložnou plochou 1820 cm2, mnoha důmyslnými detaily a dobrými jízdními vlastnostmi.
Hlavní důraz byl kladen na praktičnost a prostornost. Prostor pro posádku byl oddělen dělicí stěnou a podlaha zavazadlového prostoru byla vybavena protiskluzovým povrchem a upínacími oky. Nespornou výhodou Fabie Praktik však bylo také to, že řidiči i spolujezdci poskytovala komfort osobního automobilu.

 

 

Škoda Felicia byla prvním zcela novým modelem, který byl vyvíjen po spojení značky Škoda s německým koncernem VW. Premiéra se uskutečnila na Karlově mostě v Praze v říjnu 1994. Na mostě stály 3 vozy v barvách trikolory, které vodou z Vltavy pokřtil pražský primátor.
Sériová výroba tohoto vozu, jehož pojmenování poukazuje na dlouhou tradici výroby automobilů v Mladé Boleslavi (Škoda Felicia, typ 994, byla vyráběna na počátku
60. let), byla zahájena ještě v roce 1994. Škoda Felicia přinesla nejen na první pohled patrné změny, jakými byly moderní, zaoblené tvary a příjemný interiér, ale celkově tento vůz znamenal zcela evidentní kvalitativní posun.

 

 

Škoda Felicia Combi se veřejnosti představila na autosalonu v Brně v červnu 1995, tedy necelý rok po Felicii hatchback. Automobilka nabízela pro vozy Felicia široký výběr doplňků za příplatek, které v té době ještě nebyly příliš běžné (např. airbag řidiče i spolujezdce, ABS, klimatizaci, elektricky vyhřívaná přední sedadla atd.).
Od roku 1998 se Felicia i Felicia Combi vyráběly s mírně upravenou karoserií, přičemž nejvýraznější vizuální změnou byla nová maska chladiče.

 

 

Výroba vozu Pickup byla zahájena v srpnu 1995. Tento lehký užitkový automobil
na bázi vozu Škoda Felicia nabídl ložnou plochu 2015 cm2 a vyšší užitečnou hmotnost (605 kg), a to díky zesílené zadní nápravě.
Automobilka Škoda vyráběla také model Felicia Fun, který lze nejlépe charakterizovat jako auto pro volný čas. Dvoumístný vůz s otevřenou korbou bylo možné v případě potřeby posunutím zadní stěny kabiny přeměnit na čtyřmístný.

 

 

Favorit byl prvním modelem značky Škoda s motorem umístěným vpředu a přední hnanou nápravou. Svoji premiéru měl Favorit v červenci 1987 a až do roku 1990 se vyráběl souběžně s vozy typové řady Škoda 105/120/130. Jednalo se o hatchback se splývavou zádí a základním motorem o objemu 1289 cm3.
Vzhledem ke zpřísněným emisním předpisům se na trhu začaly postupně objevovat Favority s různě modifikovanými motory, nejprve neřízeným a později i řízeným katalyzátorem. Automobilka nabízela řadu limitovaných sérií tzv. akčních modelů (Black Line, Silver Line, Green Line atd.) s nadstandardní výbavou.

 

 

Pětidveřové osobní kombi Škoda Forman bylo (stejně jako užitková verze Škoda Pick-up) odvozeno od základního provedení Škoda Favorit.
I pro verzi kombi automobilka nabízela řadu tzv. akčních modelů (Black Line, Silver Line, Green Line atd.) s nadstandardní výbavou, jejichž série byla limitována vždy jen na několik stovek vozů.

 

 

Škoda Pick-up se od roku 1991 vyráběla souběžně s modely Škoda Favorit a Škoda Forman. Tato dvoumístná lehká užitková verze byla standardně vyráběna s motorem o objemu 1289 cm3 a vybavována laminátovou, plátěnou nebo plechovou nástavbou ložné plochy.
Výroba modelové řady Škoda Pick-up obohatila tehdejší trh o typ užitkového vozu, který zde dlouho chyběl a o nějž byl okamžitý zájem.

 

 

 Škoda 130

Škoda 130 se objevila v roce 1984 – tedy rok poté, co byla provedena modernizace vozů Škoda 120 a 105. Škoda 130 získala kromě všech vylepšení předchozích modelů navíc i pětistupňovou převodovku, vlečenou zadní nápravu a především výkonnější motor o objemu 1289 cm3.

 

 

  

 Škoda Garde, Rapid

Typ 743, dvoudveřové kupé odvozené od typu 742, se od roku 1981 vyráběl
v pobočném závodě Kvasiny pod názvem Garde, které bylo později (po zavedení zlepšujících prvků z modelu Škoda 130) přejmenováno na Rapid.
Od května 1982 se Garde montovalo rovněž v Bratislavských automobilových závodech – a jednalo se tak o vůbec první sériově vyráběný vůz na Slovensku.

 

 

 

Škoda 105 

Škoda 105 s motorem o objemu 1046 cm3 a Škoda 120 s motorem 1174 cm3  byly dva základní modely typu interně značeného 742. Vyráběly se v různých úpravách
a v průběhu let se postupně měnily.
Tyto změny neznamenaly jen úpravy karoserie. Od roku 1983 se vozy typu 742 vyráběly např. s širším rozchodem kol, hřebenovým řízením, třináctipalcovými koly, plastovými nárazníky a dalšími modernizovanými prvky.

 

 

 

Škoda 120

Škoda 120 se představila v tehdejším Československu v roce 1976 na veletrhu
v Brně a přinesla řadu konstrukčních novinek – a to i přesto, že byla zachována v té době již neperspektivní koncepce s motorem vzadu a pohonem zadních kol.
Vůz Škoda 120 se mohl pochlubit zcela novou karoserií a interiérem včetně přístrojové desky. Přibyly také další prvky pasivní a aktivní bezpečnosti. Ojedinělý byl způsob otevírání víka zavazadlového prostoru do strany, který připomínal koncertní křídlo.